Úředním jazykem má být čeština

Česká republika by měla mít zákonem chráněný úřední jazyk. Návrh předložili ve sněmovně poslanci KSČM v čele se stínovou ministryní školství Gabrielou Hubáčkovou. Říká, že úředním jazykem ČR je český jazyk.
»Většina evropských zemí včetně členských států EU má legislativně zakotvený národní, státní či úřední jazyk (jazyky) a ten také v těchto zemích požívá příslušné ochrany. Česká republika je v tomto směru bohužel výjimkou. My to chceme napravit. Přestože postavení a ochranu českého jazyka, jakožto mateřského jazyka většiny obyvatel, obsahuje řada zákonů a dalších právních předpisů, chybí nám zákon, který by jasně stanovil český jazyk v ČR jazykem státním či úředním,« zdůraznila pro náš list Hubáčková.
Návrh definuje podstatu, působnost, a rozsah užívání úředního jazyka v ČR. Stanoví povinnost ochrany, rozvoje a užívání úředního jazyka ČR. Ve vztahu k národnostním a etnickým menšinám a občanům cizích států žijícím na území Česka potvrzuje jejich jazyková práva daná mezinárodním právem i ústavním pořádkem ČR. Současně však vymezuje i požadavky na znalost českého jazyka u žadatelů o státní občanství ČR a u lidí, kteří chtějí na našem území podnikat na základě registrace nebo povolení podle zvláštních právních předpisů.
Předloha KSČM rovněž stanoví povinnost v úředním jazyce vyhlašovat a zveřejňovat mezinárodní smlouvy, zákony, právní předpisy, informace a individuální právní a úřední akty všech orgánů výkonné a soudní moci. Zavádí povinnost označování určených míst a institucí v úředním jazyce. Provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání mají mít povinnost opatřovat stanovené pořady mluveným či psaným překladem do češtiny. Významným cílem návrhu, v souvislosti s postupující globalizací a začleněním ČR do EU, je založit jistotu užívání úředního jazyka ČR při dojednávání a poskytování bankovních obchodů a služeb či konání obchodních soutěží o veřejné zakázky.
Nejde o raritu, podobný zákon mají i jinde. Vhodné užívání a stálou podporu českého jazyka na území našeho státu považujeme za základní podmínku pro kvalitní život v ČR. Třeba ve Francii, Španělsku, Polsku nebo na Slovensku podobný zákon už platí. Ostatně samotná Evropská unie je postavena mj. i na respektu a péči o tradice a národní dědictví členských zemí. Proto předkládáme žádost o pevné zakotvení českého jazyka jako jazyka úředního,« zdůraznila Hubáčková. Považuje za samozřejmé, že čeština bude nadále procházet změnami a nebude ji možné ochránit striktními zákazy užívání cizích slov. Věří však, že český jazyk s dlouhou historickou tradicí bude zachován zejména, když občané, rodilí mluvčí, i imigranti, jej budou aktivně používat a zachovají si k němu pozitivní vztah.
Předkladatelé jsou přesvědčeni, že »musí být ochráněno právo na informace v českém jazyce pro všechny občany stejně bez rozdílu věku, vzdělání nebo sociálního původu. Může se jednat jak o informace v pracovním či obchodním styku, tak i o informace v běžném životě – při nákupech, využívání služeb, při označení měst, obcí, úřadů, nebo i informací získávaných ze sdělovacích prostředků,« sdělila poslankyně.
Poukázala na to, že ČR se nyní zřejmě stane i domovem imigrantů z řady zemí. »Česká společnost má tradici v otevřenosti k přistěhovalcům a my chceme, aby tradice i nadále pokračovala. Zároveň se však domníváme, že znalost a užívání českého jazyka jsou nejdůležitějšími předpoklady pro úspěšnou integraci cizinců do běžného života v naší zemi,« dodala s tím, že základní znalost úředního – českého – jazyka by pro ně měla být jednou z důležitých podmínek pro udělení státního občanství ČR. Věří, že další motivací ke studiu českého jazyka se výrazně zvýší šance na úplnou integraci cizinců do společnosti.