Mluví Sobotka skutečně za všechny občany ČR, nebo jen za sebe, vládu a svou partaj?

Je až neuvěřitelné, jak si naše vládní politická elita věří, jak je sebejistá, sebevědomá, přesněji řečeno, jak je falešná a zrádná. Jen velmi těžko lze mezi nimi nalézt solidního a čestného člověka, který by nebyl nějak vtažen do špinavostí vládní politiky. Říká se, že jaký pán, takový krám, proto si dovolím vzít na mušku samotného pána takového krámu, kterému se říká vláda, premiéra Bohuslava Sobotku. Člověka, který se čtvrt století nejen v politice pohybuje, ale on ji také tvoří, z čehož jak z logiky věci vyplývá, je za politiku a řadu politického rozhodnutí také zodpovědný. Přesněji řečeno měl by být volán k odpovědnosti. Má mnoho společného s celou řadou problematických politických, ale i ekonomických rozhodnutí, afér, kauz apod., ze kterých se vyvléká jako had ze své kůže.

Např. kauza OKD, ve které sehrál významnou roli jako (bývalý) ministr financí. Snaha vznik a průběh kauzy OKD objasnit v Poslanecké sněmovně vysvětlit, vyzněla něco na způsob pohádky O červené Karkulce a o tom, jak se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Bylo jen málo poslanců, kteří jeho pohádce uvěřilo, takže se lze obávat, že zdaleka nepřesvědčil ty, které přesvědčit chtěl a měl. Podle ohlasu se mu to podařilo hlavně u těch, kteří nosí členský průkaz ČSSD a možná ani ty ne všechny. Nicméně sám Bohuslav Sobotka je se sebou zřejmě navýsost spokojený, jsa přesvědčen, že jemu, coby premiérovi, se přece musí věřit.

Jenže věřit, resp. získat stoprocentní důvěru není tak snadné, jak se domnívá. Kauza s Lidovým domem versus advokát Altner je, co se týká důvěryhodnosti jak vůči ČSSD, tak jejímu předsedovi a premiérovi Sobotkovi, ztráta ani ne tak kytičky, jako celého pugétu. ČSSD, ve snaze se navenek prezentovat demokraticky, spravedlivě, odpovědně a pokud možno(!) i čestně v této letité kauze dokazuje, jak (ne)umí držet slovo, jak je neseriozní a jak si ve svých tvrzeních protiřečí, pokud jsou ohroženy nejen její finanční, stranické a ale i Sobotkovy (případně jiných) osobní existenční zájmy. Čestnost, slušnost, spravedlnost, co by základní postuláty demokracie, byly těžce pošlapány, protože přece nemůže být jiná pravda a spravedlnost, než ta od sociální demokracie. Když už pan Altner vydržel čekat 15 let, počká i několik dalších, no ne? Takto demokraticky zřejmě uvažují náš premiér vlády, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a jeho melody boys.

Pozoruhodné je také stanovisko a názor premiéra Sobotky k nedávno uskutečněnému referendu ve Velké Británii ve věci „Brexitu“, potažmo vystoupení z EU. Ponechejme stranou názory koalice a opozice na tuto ryze britskou záležitost, věnujme pozornost tomu, jak se k této poměrně závažné záležitosti vyjádřil premiér Sobotka. Nečekejme však jeho nějaké odvolání se na hlasy našich občanů, spolků, sdružení nebo jiných aktivit, protože nic takového pan premiér nemohl slyšet. Ne, že by k referendu a na vystoupení z EU neměli lidé a různé aktivistické subjekty žádný názor nebo si nic nemysleli, to právě naopak, ale proto, že jim nebyla dána možnost se vyjádřit. Prostě se jich na to nikdo neptal. Zopakujme si tedy, co v souvislosti s Brexitem, potažmo případným referendem na stejné téma v Česku, říká pan premiér:

„Hlasování o vystoupení z Unie bych pokládal za věc, která by byla v zásadním rozporu se zájmy českého národa. Jakoukoli diskusi o možném vystupování ČR z Evropy (míněna EU) pokládám za nebezpečnou a škodlivou.... Myslím, že vystoupení z EU by poškodilo naše občany, zaměstnance, důchodce i mladé lidi. Připravilo by nás to stovky tisíc pracovních míst, znamenalo by to rovněž prudký pokles životní úrovně, hospodářskou recesi a horší perspektivu pro mladé lidi... Vedlo by to k rozsáhlé emigraci z ČR do zemí, které by dávaly mladým lidem šanci na stabilní budoucnost... Že v Evropě poslední desítky let nemáme války, je výsledek toho, že Evropa (EU) začala spolupracovat... Jsem proti tomu, aby Česká republika vystupovala z EU... Nedomnívám se, že podle zákona o celostátním referendu, před rokem předloženým vládou do PS, by bylo možné hlasovat o vystoupení ČR z EU.... Přišli bychom o řadu investic.... Jako odpovědná vláda toto téma nebudeme otevírat, naše místo je v srdci Evropy, Evropská integrace a naše členství v NATO nám dávají velmi seriozní záruky klidné a bezpečné budoucnosti!“ A další bla, bla, bla...

Není pochyb o tom, že jisté problémy v důsledku britského Brexitu se zákonitě projeví jak v celé EU, tak i v ČR a nás občanech. Nicméně to rozhodně nebudou dopady charakteru a katastrofického scénáře, jak o nich mluví B. Sobotka. Pan předseda vlády konstatuje svoje subjektivní stanoviska a názory, jakoby s ním občané v názorech a stanoviscích souhlasili přesto, že o jejich názorech nemá nejmenší ponětí. Jeho přístup k názorům občanů dokazuje konstatováním, že ani vládou navrženým referendem by nebylo možné hlasovat o vystoupení ČR z EU, čímž dává jasně najevo, že by ani nepřipustil, aby se o vystoupení z EU cestou referenda vůbec jednalo. Jinými slovy, nechce ba ani nemá zájem znát názory občanů. Nebo se také obává, že by se občané vyjádřili v neprospěch EU a při referendu by hlasovali stejně jako v Británii za vystoupení z EU. A to ani on, ani vláda a celá řada politiků nemohou potřebovat. To je však v příkrém rozporu s Ústavou České republiky, kde se praví, že: „Lid je zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní“. Toto demokratické ustanovení však jak premiér Sobotka, tak celá vláda, potažmo pravicoví poslanci bezkrupolózně nerespektují přesně v duchu „jejich“ demokracie.

Jakkoli se pan premiér často a rád odvolává na občany, na jejich zájmy, potřeby a přání lepší budoucnosti, sám nemá žádný bližší zájem znát jejich skutečné názory. To, že při svých eventuálních návštěvách měst či obcí vyslechne názory několika jedinců, to že mu pak tleskají členové nebo přívrženci ČSSD ještě neznamená, že je seznámen s názory všech občanů. Je možné, že jej uspokojuje a v jeho názorech utvrzuje přesná statistika nepřesných čísel z výzkumů veřejného mínění, ve kterém vidí virtuální podporu cca 25 % občanů. Ani to však nevyjadřuje názory všech občanů, protože oněch 25 % je jen zlomek všech v počtu občanů-voličů. Přesto si dovoluje vyjadřovat se za všechny občany ČR ve věcech, o kterých má nebo může mít občanská veřejnost zcela odlišné mínění.

Premiér Sobotka se vyjadřuje k následkům z případného vystoupení ČR z EU naprosto nepřiměřeně, v katastrofickém scénáři předkládá občanům lživé vize, černými barvami se snaží vykreslit nejen osudy lidí, ale vypodobňuje budoucnost úvahami a názory, že nás maličké a ubohé pohltí ostatní „uvědomělá“ Evropa. Ovšem už neříká, jaká ta Evropa bude, kam už dnes směřuje. Farizejsky mluví o tom, že naše místo je v srdci Evropy , Evropská integrace a naše členství v NATO nám prý dávají velmi seriozní záruky klidné, bezpečné budoucnosti. V posledních několika desítkách let nemáme v Evropě žádné války, což prý je výsledek toho, že Evropa začala spolupracovat atd. Bez nadsázky lze říct, že lže jako když tiskne.

Pokud si jen totiž jen trochu málo zrevidujeme jeho tvrzení, pak zjistíme značné rozpory mezi jeho tvrzením a skutečností. Tak např. pokud jde o ohromné dotace z EU, které nám umožňují realizovat řadu investic, už neříká, kolik peněz napřed ČR ročně do EU odvede a že tyto dotace jsou vlastně vrácené cca dvě třetiny toho, co bylo do EU předem vloženo. Jen s tím rozdílem, že než tyto dotace dostaneme, musíme o ně poníženě žádat či spíše žebrat, že nám jsou kladeny neskutečné byrokratické nařízení, omezení, nesmyslné podmínky apod.

Premiér Sobotka hovoří o „seriozních zárukách klidné a bezpečné budoucnosti“, stejně jako o tom, že „Evropa za poslední desítky let neměla války“, což prý je výsledek toho, že začala spolupracovat. Avšak již neříká, jak se celá Evropa pod tlakem USA (resp. NWO) a NATO chystá k válce s Ruskem, které i podle pana předsedy vlády Sobotky je největším nebezpečím pro Evropu a ČR! Mlčí o tom, že je vyvíjen tlak na vládu za navýšení rozpočtu na armádu za účelem vyzbrojování (na nátlak představitelů NATO), že armáda USA si projíždí Evropu a ČR jako by byla doma a za spolupráce NATO „zajišťují“ naši bezpečnost proti hlavnímu nebezpečí, proti Rusku! Pan Sobotka se nás snaží lživě přesvědčit, že vystoupení z EU by byl náš konec, ale o evidentní přípravě na válku cestou EU a NATO pokrytecky mlčí přesto, že by to byl konec mnohem tragičtější!

Taktně mlčí také o tom, jaké vize jsou v EU řešeny jako důsledek uskutečněného Brexitu např., že jednotlivé státy by měly přijít o právo na vlastní armádu, svůj daňový systém, že by měla být potlačena národní identita a další a další atributy samostatnosti, včetně rozhodování o přijímání či nepřijímání ilegálních imigrantů. Ani slovo o tom, jak účinně zabránit hromadnému pronikání do evropského sociálního systému ilegálními imigranty, kteří stěží najdou kdekoliv na evropském kontinentě práci, ani slovo o tom, jaký vliv bude mít jejich existence na multikulturní život Evropanů. A buďto budou živi ze sociálních dávek, Evropané se podřídí jejich multikulti násilnému prosazování islámu, nebo se dají na dráhu zločinu. To poslední je pak nejreálnější. O této naší „světlé“ budoucnosti a jistotách však premiér Sobotka nekorektně mlčí.

Zrekapitulujeme-li si stanoviska, postoje a názory premiéra Sobotky můžeme směle konstatovat, že jsou jednoznačně prounijní. Samozřejmě není nikterak těžké hledat důvody, proč tomu tak je. Je jich hned několik. Především je to jeho ješitnost z potěšení, že mu někdo z EU uznale klepe na rameno, na druhé straně však nepřipouští fakt, že v EU a v ČR nebylo a ani zdaleka není všechno OK, jak se nám občanům snaží lživě namluvit, resp. nás o tom chce svými rétorickými řečmi přesvědčit. Za další, že je až nezdravě sebevědomý, zahleděný do sebe, do svých pomíjivých, či spíše pomyslných úspěchů, kterými se pyšní nejen jako premiér, ale i vlády, které předsedá. Bez nadsázky lze také říct, že „kope“ především za Evropu, EU, přihrává NATO a politice USA a dává góly do vlastní, tedy české branky. Dělá mu dobře, když mu za jeho loajalitu poklepávají na rameno jako projev uznání. Přesto to není nic, čím by se měl chlubit, protože tím jasně dává najevo, že orientace na Východ, spolupráce s - lidská práva porušující- Čínou je pouze věc rozumu, nezbytných komerčních zájmů, ale z hlediska geopolitické integrace a všestranné spolupráce je více méně okrajovou záležitostí, protože upřednostňuje orientaci na západní politiku. Řada jeho prohlášení má jen proklamační charakter, kterými jen naznačuje, ale v žádném případě nerealizuje politiku v duchu mírové, ekonomické, kulturní a všestranné spolupráce.

Pokud jde o B. Sobotku coby představitele-předsedu ČSSD, pak ani na tomto poli, kromě vrozené výřečnosti (ukecanosti), pěstování řiťolezectví a osobní ješitnosti neoplývá mimořádnými činy. Stále nevyjasněná Sobotkova role v privatizaci OKD, neobvyklý, nedemokratický postup ČSSD v kauze Lidového domu kontra Altner, prazvláštní přístup k reorganizaci bezpečnostních orgánů Policie ČR, neskrývaný eurounijní loajální postoj, odmítavé stanovisko k možnému referendu o vystoupení z EU, zveličování následků v případě vystoupení ČR z EU, to jsou záležitosti, které jdou na vrub předsedy vlády Sobotky.

Skutečnosti, které by se měly také výrazně projevit ve výsledcích nejbližších voleb, a proto je na nás občanech, jak budeme výsledky práce premiéra a předsedy ČSSD vyhodnocovat, jaké ocenění či uznání jemu i celé ČSSD dáme ve volbách. Spravedlivé by bylo, kdyby se ČSSD na nějakou dobu odebralo na „aktivní“ politický odpočinek k regeneraci ani ne tak fyzických sil, jako spíše rozumu, odpovědnosti, čestnosti a srovnání myšlenek za co, koho a proč bojovat. Zda to má být skutečně vlastenecký postoj za univerzální postavení České republiky, bezpečný a všestranně spokojený život občanů, nebo osobní, partajní, skupinové zájmy s vazbou na Západ s přehlížením exitence zemí Východu. Zatím jejich činnost a výsledky nějakému vlasteneckému nadšení nenasvědčují, ale právě zcela naopak.

Z hlediska ukončení školního roku není hodnocení premiéra Sobotky příliš lichotivé. Lepší než na 4 to rozhodně není. To v žádném případě, ba ani náhodou, nemůže českého občana uspokojovat: