top of page

Sny a skutečnost


O radu pána hvězd žádal jsem,

jak bude dál s lidským plemenem.

V odpovědi málo naděje je.

Pravil hvězd ten pán:

"Člověku a všemu živému jsem život dal,

člověku navíc intelekt, aby svůj domov spravoval,

aby ráj z něj udělal.

Ten tvor, člověk, zpych!

Svou nenasytnou hamižností ničí svou zem, svůj dům.

Už jsem řek,

dal jsem člověku život a intelekt.

Budiž, ať zachrání se sám.

Času už málo má.

Je pouze na něm, co se sebou ukoná,

zda odhodí hamižnost a pýchu svou

a na zemi ráj udělá.

Má tuto šanci jedinou,

jak, zachránit se má,

jinak z modré země

černou mrtvou kouli udělá.

Poté nebes všeho pán pokynul

a ještě pověděl:

"Já nejsem ten, za koho mě máš -

bůh. Bůh není nikdo a nic.

Bůh je láska a láska je v nás".

Zavřel jsem oči,

nad mraky se vznes.

Ty budeš, se ptát, co jsem tam zhléd?

Povím tobě, lásko má,

že zemi - tu malou modrou kuličku.

A na ní tak málo lásky

a mnoho zloby a války.

Požádal jsem mocnosti nebeské,

požádal jsem mocnosti pekelné,

nejen žádal já i prosil

za tu modrou kuličku, naši zemičku,

ať vyšlou na ni

jízdu pekelnou i jízdu nebeskou

se všemi čáry a kouzly, jenž znají,

a zjednají nový světa řád.

Mocnosti nebeské, mocnosti pekelné slíbily,

že stane se tak,

sjednají nový světa řád,

však mnohé to bolet bude,

však, láska to bez úhony přežije!

A já, Berossos, dobře vím,

že mocnosti nebeské, mocnosti pekelné

slovo dané své dodrží....

To jsem nad mraky zhléd.

Nejen tobě, má lásko, též všem lidem

nesu tuto zprávu, tuto zvěst.


Hlavní články
Nejnovější články
Achiv
Vyhledat podle témat
Zatím žádné štítky
Sledujte nás
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square
bottom of page