Rozloučení s Ing. Jiřím Sobotkou, CSc., členem Českého mírového fóra a spolupracovníkem Aliance náro


Foto z květnové porady ANS - zleva (neviditelný) Jan Dlouhý, Oldřich Lukáš, Vladimíra Vítová, Pavel Petkov, Jiří Sobotka, Karel Janko a Zbyněk Štěpán)

Dnes se v Praze na Olšanských hřbitovech uskutečnilo poslední rozloučení s panem Ing. Jiřím Sobotkou, CSc., spolupracovníkem Aliance národních sil a členem Českého mírového fóra

______________________________________________________________________

Vážení smuteční hosté,


sešli jsme se zde, abychom uctili památku skvělého člověka.


Pan Jiří Sobotka se narodil před 91 lety do velmi nuzných poměrů v malé vesničce nedaleko Pardubic. Tatínka odvedlo gestapo a on žil sám jen s maminkou. Ovšem dokázal se svým životem neuvěřitelné věci. Poznal téměř celý svět.


Byl diplomatem a působil na ambasádách například v Británii, ve Švýcarsku i jinde. Byl velvyslancem naší země v Brazílii, Ghaně a Srí Lance i šéfem československého týmu několikaleté konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Byl politologem mezinárodních vztahů, ale hlavně byl studnicí moudrosti a lidství.

Do poslední chvíle byl intelektuálně velmi svěží, s ohromným zájmem o světový mír, který mu ležel na srdci celý život.


Pan ing. Sobotka byl mimořádně vzdělaný, laskavý a velkorysý muž - skutečný gentleman v nejryzejším slova smyslu.


Jeho odvážné postoje vždy budily patřičný respekt. Někdy byly inspirativní, jindy korigující, příště zase nutící k důkladnému a novému promyšlení situace i dalších kroků. Poukazoval na mezinárodní dokumenty, pravidla, procesy a očekávání, o která se lze opřít. Často připomínal Závěrečný akt z Helsinek i tehdejší mírový proces a zkušenosti z něho plynoucí. Byl také dlouholetým členem Světové rady míru. Velmi činný byl v boji proti umístění radaru Národní protiraketové obrany USA v České republice.

I ve sví věku dobrovolně vydržel stát desítky minut během svých zajímavých vystoupení a neváhal do pozdních nočních hodin následně živě a s přehledem odpovídat, vysvětlovat, glosovat a diskutovat, aby se poté skromně vracel půlnoční Prahou do svého domova – tedy do svého království – jak říkával.


* * * * * * * * * * * *


Vážení smuteční hosté, dovolte, abych Vám nyní přečetl dopis dcery, který adresovala svému tatínkovi: „Tati, v našich myslích zůstaneš jako celoživotní idealista, neúnavný bojovník za spravedlnost, rovnoprávnost a mír. Vždycky, opravdu vždycky, jsi věřil a důvěřoval lidem, snažil ses pomoci jiným a to i na vlastní úkor. Do posledních dnů jsi žil svými plány a prací - jak na své oblíbené zahrádce, tak i v mírovém hnutí.


Víš tati, svoji stálou vizí do budoucnosti ses nám vlastně jevil jako nesmrtelný.


Smrt ale přišla náhle – uprostřed rozdělané práce – a Ty, tati, budeš mně, Lubošovi i všem svým přátelům a kolegům moc chybět.


Promiň, prosím, mamce i mně, že jsme Ti mnohdy nedokázaly porozumět. Slibuji, že vše, co jsi po celý život budoval, se budeme snažit zachovat.“ Tvoje Ivana


* * * * * * * * * * * * *


Pan ing. Jiří Sobotka říkával, že světové mírové organizace mají svůj mezinárodní pozdrav, který zní: “S modrou oblohou“, ale že jemu se to nezdá přesné, protože když je třeba večer, pak to vypadá divně, a tak navrhl používat vlastní českou verzi, se kterou se i my loučíme s tímto výjimečným člověkem s nevinnou duší: „Přejeme Vám modré z nebe, vážený pane Jiří Sobotko, a děkujeme, že jste mezi námi byl. Navždy budete v našich srdcích a nikdy na Vás nezapomeneme!“




Hlavní články
Nejnovější články