Ve své celé existenci USA neválčily pouze 21 let.

Od založení Spojených států v roce 1776 byla Amerika ve válce 214 let z její 235leté existence. Jinými slovy, v celé její historii bylo jen 21 kalendářních let, kdy USA nevedly žádnou válku.Vyberte si libovolný rok od roku 1776 a je zde asi 91% šance, že Amerika byla zapojena do nějaké války.

V novodobém kontextu jej jako první použil George Bush dne 20. září 2001, kdy jménem Ameriky vyhlásil válku proti terorismu, v důsledku teroristických útoků z 11. září 2001. Tímto prohlášením a zahájením zcela nového typu války, války proti terorismu, si některé západní země mohly ospravedlnit nezákonné a mezinárodně schvalované invaze na půdě suverénních států, bez zákonně potřebných mandátů OSN.

______________________________________________________________________

Západním mocnostem a především nadnárodním kooperacím, které ve skutečnosti ovládají Rockefellerové, Gates a další jde především o získání snadného přístupu k obrovským surovinovým zdrojům na území Ruské federace, které následně doslova téměř zadarmo vyplundrují bez ohledu na škody na životním prostředí, které svou činností způsobí (v tomto kontextu musím připomenout, že nástupu Hitlera k moci tím i vzniku fašismu a 2. světové přispěly značnou měrou Spojené státy a V. Británie penězi, surovinami a technologiemi. Podporovaly jej s mylnou úvahou, že Hitler obrátí své válečné úsilí na východ, především na Sovětský svaz – zemi, kterou jim dle plánu měl napadnout, protože nevyšel plán s Leninem, jehož úkol byl udělat revoluci zevnitř a odstranění cara a sestavením Britské koruně poslušné loutkové vlády.

Mimochodem, ruský car byl úzce spřízněný s britskou korunou, před svou smrtí žádal svého bratrance z britské královské rodiny o pomoc vycestovat z Ruska a o azyl pro svou rodinu. Tuto žádost však britský trůn nevyslyšel a důsledky znáte. Pokud by byla carovi poskytnuta pomoc, jak žádal, byli jeho potomci dosud naživu a mohli by oni usilovat o ruské obrovské bohatství, ukryté v nerostných surovinách Ruské země a kdyby jej získali, stali by se zřejmě nejbohatšími lidmi na světě. A to britská koruna nemohla potřebovat, citelně by se zmenšila její moc. Takticky zvolila vyvraždění carovy rodiny pohůnkem jménem Lenin, čímž se zbavila konkurenta britské koruny a zvýšila naději, že bohatství Ruské země snadno připadne jí.

Před časem jsem četl – přestože Spojené státy vyhlásily nezávislost na Velké Británii, jsou stále kolonií Britské koruny (skutečnost mě není známa, ale považuji to za pravděpodobné vzhledem k vazbám na řád Svobodných zednářů, rod Habsburků a Britské koruny) .

Další události však nabraly jiný směr, proto ta nenávist západních mocností k Rusku. Pokud by Rusko vyměnilo své bohatství za virtuální svobodu, demokracii a americké dolary, stalo by se velice rychle pouhou kolonií v moci nadnárodních i k lidskému životu bezohledných amerických korporací a bankéřů.

Jak takové korporace fungují? Pro příklad nemusíte opustit Evropu, lze jej nalézt v nedávné minulosti, kdy americká společnost těžila v Rumunsku zlato loužením kyanidem, jehož nepotřebné zbytky následně vypouštěla do řeky.

Podobnou bezohlednost (po mně potopa) lze nalézt po celém světě, kam vkročiliyamerické nadnárodní korporace převážně za pomoci tajných služeb, např. CIA které připravily živnou půdu ke svržení vlády vybrané země, většinou za použití násilí, a kdy nejvíce trpělo civilní obyvatelstvo. Téměř vždy užily ke zdůvodnění své agrese lživé tvrzení - viz válka v Zálivu anbeo - slovy V. Havla - „humanitární“ bombardování Jugoslávie. (DODNES JSEM NEPOCHOPIL, CO JE HUMÁNNÍHO NA BOMBARDOVÁNÍ. JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE KDYBY HAVLOVI PADLA BOMBA NA ZÁMEČEK, SPOJENÍ SLOV „HUMANITÁRNÍ BOMBARDOVÁNÍ“ BY RYCHLE ZAPOMNĚL!)

Amerika opakovaně - jako by dle plánu - prochází obdobím prosperity, po němž následuje vždy krize.

První hospodářská krize v USA (1819/1820)

Zatímco Evropa v letech 1815 a 1816 strádala pod vládou deprese, prožívaly Spojené státy mohutný hospodářský rozkvět. Zvolna se však na finančním nebi objevovaly mraky, které ohlašovaly první vážnou hospodářskou krizi za Velkou louží.

Malá odbočka: třináct starých anglických osad v Americe vytvořilo Unii a 4. července 1776 vyhlásilo nezávislost na Velké Británii. Vypukla válka, která se táhla celých osm let. Nakonec rozhodla francouzská vojenská pomoc mladému státu. 3. srpna 1783 byl v Paříži podepsán mír, kterým Velká Británie uznala nezávislost Spojených států a postoupila jim území na západ až k řece Mississippi. V následujících letech se území USA dále rozšířilo. V roce 1803 koupily Spojené státy od Napoleona, který nutně potřeboval peníze pro své vojenské plány, Louisianu a New Orleans za 15 miliónů dolarů. Tím zvětšily své území téměř na dvojnásobek. Nezbytnou finanční půjčku pro koupi poskytly Spojeným státům dvě britské banky, Barings a Hopes. Tyto dlouhodobé úvěry měly být splaceny v rozmezí let 1818 až 1820.

V letech 1812 až 1814 vedli Američané další válku proti britské říši. Tato tzv. "druhá válka za nezávislost" skončila prakticky bez vítěze. Mírová smlouva v belgickém Gentu však znamenala definitivní mezinárodní uznání Spojených států a upevnila americké národní uvědomění. Mezi mírou svobody jednotlivce a veřejným pořádkem panovala rovnováha. Veřejné finance byly zdravé a státní dluh nepatrný. Dosud neprozkoumaná západní teritoria slibovala zisk a bohatství. Vyhlídky na stálý mír, blahobyt a sociální pokrok vedly k občanské aktivitě a "dobré náladě" ve společnosti.

Strádání a nedostatek ve válečných časech ukázaly, jak důležitý je stav amerického hospodářství. Po vybojování politické nezávislosti bylo potřeba získat i nezávislost hospodářskou. Vznikajícímu průmyslu hrozil stejný osud s jakým se potýkalo mnoho evropských států, totiž zaplavení místního trhu levným anglickým zbožím, které ve stále větším množství přicházelo do přístavů na východním pobřeží. To podnítilo hnutí na ochranu mladého domácího průmyslu a zemědělství. Chovatelé ovcí ve Vermontu a Ohiu požadovali snížení dovozu anglické vlny. Manufaktury na pytlovinu v Kentucky, které zpracovávaly domácí konopí pro potřebu bavlníkových plantáží, žádaly ochranu před skotskou konkurencí. Pittsburgh, v té době již centrum amerického železářského průmyslu, žádal státní podporu při získávání dalších trhů, patřících dosud britským a švédským ocelářským společnostem. Rostoucí požadavky domácích výrobců na zvýšenou ochranu amerického hospodářství a obavy z evropského scénáře, přiměly Kongres k zásadnímu rozhodnutí. V roce 1816 bylo odhlasováno drastické zvýšení cel pro dovážené zahraniční zboží. Federální vláda začala rovněž podporovat veřejně prospěšné práce, zejména výstavbu silnic a plavebních kanálů.

Následný raketový vzestup amerického hospodářství, vedl k založení "New York Stock Exchange" (NYSE), dnes nejznámější světové burzy cenných papírů. Dne 17. května 1792 se v New Yorku dohodlo 24 obchodníků na vzájemném obchodování s cennými papíry. Hospodářský boom v roce 1816 si brzy vynutil přísnější regulaci obchodování a tak byla 8. března 1817 založena "New York Stock & Exchange Board". Ve stejném roce se NYSE nastěhovala do pronajatých prostor na Wall Street.

Razantní nárůst obchodování však sebou nesl zárodek budoucí těžké krize. V roce 1811 vypršel dvacetiletý statut americké národní banky. Tato první "Bank of the United States" byla založena 25. února 1791, když prezident George Washington podepsal návrh zákona o zřízení národní banky. K úkolům banky patřilo mj. pomocí nových bankovek zavést jednotnou měnu, být zdrojem úvěrového kapitálu pro rozvoj amerického hospodářství, provádět finanční operace vlády a opatrně zvyšovat stávající množství peněz v oběhu. I když banka do roku 1811 měla, kromě svého hlavního sídla ve Filadelfii, dalších osm poboček, nenašla se v americkém Kongresu potřebná většina k prodloužení její koncese. Po válce s Británií tak chyběl finanční regulátor, který by vhodnou peněžní politikou držel klíčící boom ve správných kolejích. Místo toho se země dostala do finančních zmatků. Vzrostl počet bank jednotlivých států, které svými bankovkami zaplavily trh. Protože byl po válce nedostatek mincí i zlata, nebyly tyto bankovky patřičně kryty. Mnohé banky přestaly vyplácet pohledávky ve zlatě a výplatu prováděly jen ve svých bankovkách, čímž dále zpochybňovaly jejich hodnotu. Rostoucí hospodářství zatím udržovalo tento systém při životě.

(Věnujte pozornost tomu, že euro a od převratu ani koruna nejsou kryty. Banky pro udržení růstu HDP tisknou stále vice bankovek, obchoduje se s virtuálním, ne fyzickým zlatem.)

Mohutný nárůst oběživa a hrozící inflace přiměly nakonec roku 1816 Kongres k vytvoření nové národní banky. Tato "Second Bank of the United States" sídlila opět ve Filadelfii, znovu měla statut na dvacet let a opět sloužila jako vládní banka.

Zdroj: http://www.penize.cz/tema/hospodarska-krize-v-usa

Od konce 19. století otřásly světem 2. světové krize (údajně první r. 1894), které vyvrcholily dvěma světovými válkami. Takže příčinou první světové války nebyl sarajevský atentát, ten byl pouhou záminkou k válečnému běsnění, ale příčinou byla krize. Stejně tak krize z roku 1929 vedla ke Druhé světové válce Obě krize, přišly ze Spojených států, které jediné na válkách vydělaly.

A) Území Spojených států se ani jedna válka výrazněji nedotkla, to si vychutnala Evropa. B) Zejména v průběhu druhé světové války jel americký válečný průmysl na plný výkon a Evropa byla ničena mnohde do základu zejména v Polsku a Sovětském svazu, který nesl největší váhu Druhé světové války.

Nezpochybňuji význam americké pomoci V. Británii a Sovětskému svazu, ale to, za jakých podmínek byla pomoc poskytnuta. Jak už jsem zmínil, Británie a Amerika napřed podpořily Hitlera, aby mohl vůbec válku rozpoutat a až když teklo Británii do bot a německá armáda byla u Moskvy, tak se teprve rozhodla pomoci, ale její pomoc nebyla nezištná. Všechen dodaný válečný materiál byl válečnou půjčkou, jejíž splacení bylo požadováno ve zlatě. Informaci, jak splatila dluh Británie, nemám, ale Sovětský svaz splatil válečnou půjčku kolem roku 1970.

Přesto, že do Spojených států odešlo ze Sovětského svazu hodně zlata, Spojené státy byly svými bankovními ústavy vytunelovány, zlato zmizelo v kapsách Rotschildů, Rockefellerů a podobně. Zlaté reservy zmizely a Spojené státy kolem roku 1975 rozvázaly dolar od zlatého standartu a dolar byl kryt ropou – petrodolar. Od té doby se americká ekonomika propadá stále hlouběji a uměle držená hodnota dolaru strhává dolů všechny ekonomiky světa.

Jako důkaz o propadu dolaru mohu uvést slova kolegy, vášnivého cestovatele, který vícekrát navštívil Čínu. Cituji: "Před dvaceti lety jsem za pár dolarů koupil v Číně snad i nemožné, dnes dolar nepřijme ani taxikář. Dnes dolar lze směnit se ztrátou pouze ve vybraných bankách. "

Amerika je ve válce 93% času její celkové existence – 222 z 239 let od roku 1776. Žádný americký prezident se nemůže kvalifikovat jako prezident míru. Všichni prezidenti USA, mohou být technicky považováni za „válečné prezidenty.“ USA nikdy nevydržely dekádu bez války. Jediný případ, kdy USA existovaly pět let bez války (1935-1940), byl v průběhu období Velké hospodářské krize.

V roce 2001 vyhlásily Spojené státy novodobou válku. Nebylo to přímé vyhlášení války jiné zemi, ale bylo to vyhlášení války proti terorismu. Tento termín „válka proti terorismu“ byl naposledy použit v roce 1881 v souvislosti s anarchismem, dle Wikipedie.

Můžete nám tvrdit, že jsme jako redakce svobodnenoviny.eu placeni Kremlem, Putinem a bůhví kým ještě, ale to je ten opravdový rozdíl mezi námi – nezávislými a nikým nedotovanými portály, které většinou zakládají obyčejní pracující lidé, kterým není vše jedno, a doopravdy chtějí svět změnit k lepšímu – a médii hlavního proudu, která musí prezentovat to, co chtějí jejich vlastníci, sponzoři a investoři a nemohou si dovolit psát o něčem, co nedovolí establishment.

V poslední době začínají, podle veřejnoprávních médií, vznikat různé organizace a státem posvěcené nadace, které mají bojovat proti extremismu a proruské propagandě. Rusko (momentálně pod kormidly Putina) zradilo Nový světový řád (NWO), čímž dalo jasně najevo, že odmítá otrokářskou společnost pod jedním velením bankéřských elit a našich tzv. vládců, a nepodlehne ďábelským plánům k zotročení a k depopulaci planety. Pro naši budoucnost je nesmírně důležité, aby existovala rovnováha u všech „velmocí“, které se kontrolují navzájem, jak tomu bylo jakžtakž doposud.

Zde je velmi důležitý, a o těchto aspektech vypovídající, projev Vladimíra Putina z konference v Mnichově v roce 2007, kdy o těchto budoucích (dnes aktuálních) pokusech o nastolení tzv. světovlády pod taktovkou Spojených států hovoří.

Zde je časová osa, rok za rokem, hlavních amerických válek (1776-2015) http://svobodnenoviny.eu/amerika-je-ve-valce-93-jeji-existence-222-z-239-let-od-roku-1776/#more-34689

Zdroj: http://www.novarepublika.cz/2015/03/amerika-je-ve-valce-93-jeji-existence.html