ANS se hlásí k vlastenectví
Na současné civilizační úrovni jsou pro člověka podstatné dvě opory. Rodina a národ. Proč je v současné době vlastní národ pro člověka důležitý? Národ je nejširší pospolitost, se kterou jsou lidé schopni se smysluplně ztotožnit, ať už vědomě, nebo nevědomě, a proto jej potřebuje. Různé menší pospolitosti, na nižší úrovni než národ, nejsou zpravidla schopny v dnešním komplexním a složitém světě poskytnout člověku, jeho rodině, dostatečnou oporu. A větší, jak poznáváme i ze zkušeností získávaných v průběhu našeho života, jsou již zpravidla jednotlivci více, či méně, odcizené – viz aktuálně Evropská unie, euroatlantická civilizace a podobně.
Co je to vlastenectví? Zřejmě to znamená hájit svůj národ. Národem je chápána historicky zformovaná pospolitost lidí se stejnými etnickými znaky, jako jsou společný a od jiných etnik odlišný původ, psychické naladění, jazyk a kultura. Od starobylejších pospolitostí kmenových se národ odlišuje tím, že zahrnuje podstatně početnější pospolitost a že jej v zásadě vymezuje území, ne blízká pokrevní příbuznost.
Základním civilizačním požadavkem tedy je hájit rodinu, hájit národ. Zájmem národa je zachovat si svoji existenci, jak prosté fyzické přežití národní pospolitosti, tak specifické rysy etnické pospolitosti, proti vnějším vlivům, mezi nimi i tlakům jiných národů, považujících se za nadřazené. Nejúčinnějším prostředkem k takovému zajištění je vlastní rozvoj národa, organizovaný v současném světě politickou mocí. Proto je rozvoj národních hnutí od 16. století spojen s prosazováním vytvoření národního státu, jako nejvyšší formy suverenity. Národní stát je vnímán jako nejdůležitější prostředek obhajoby zájmů národa.
Co jsou to zájmy národa? Jsou to ty stránky existence národa, které jsou pro jeho zachování, obranu a rozvoj nejdůležitější. V minulosti byly převážně podceňovány nehmotné stránky, jako národní vědomí, kulturní, vzdělanostní, státní organizační vyspělost, národní suverenita, která se nejlépe zajišťuje národním státem. Snad bychom mohli použít označení národní politická kultura. Jejím jádrem je vědomé vlastenectví, které je třeba pěstovat a posilovat.
Kromě tohoto vědomého vlastenectví, můžeme přibližně říci psychického zdraví národa, je zapotřebí také fyzické zdraví příslušníků národa, které se váže na zdravotnictví, rekreační sport, ale i ochranu přírody. Je tedy třeba hájit a rozvíjet tyto stránky života národní pospolitosti.
K tomu, aby se na současné civilizační úrovni národ, respektive národní stát, mohl bránit a rozvíjet, je třeba fungující, rozvíjející se ekonomika, orientovaná na prospěch národa a vzájemně výhodnou spolupráci s jinými národy. Ekonomika nedevastující životní prostředí národa. V ní důležitou roli hraje zemědělství zajišťující zdravé potraviny.
Jako nejkoncentrovanější prostředek obrany národa se asi jeví národní ozbrojené síly, které by měly být schopny bránit národ při ozbrojených napadeních. Souvisí to samozřejmě také s ekonomikou, která by měla být schopná zajistit dostatečné technické vybavení ozbrojených složek. Souvisí také se schopností národa využívat diplomatické prostředky k zajišťování obranyschopnosti, snižování vnějších nebezpečí či pro národ výhodné spolupráce v této oblasti s jinými národy.
Je třeba zdůraznit, že při obhajobě národa, různorodých národních zájmů, mají rozhodující postavení česko-německé vztahy (včetně speciálně česko-sudeto-německých vztahů). Naše historické osobnosti (Kosmas, Dalimil, Hus, Komenský, Palacký, Masaryk, Beneš, Svoboda apod.) nám zanechávají základní historické poučení: Základním principem naší národní, více než tisícileté, historie, je obrana národa před germanizačním tlakem od německých elit. Dobře si to uvědomujeme i v současnosti – v období eurogermánského protektorátu.
Jednotlivé stránky existence národní pospolitosti jsou samozřejmě komplexně propojeny. Je zapotřebí, aby byly zhruba v harmonii, aby se vzájemně posilovaly. Zde je třeba také zmínit různá náboženství, která jsou vládnoucími kruhy využívána jako forma nadnárodního ovlivňování. U nás například nerozšířenější katolické křesťanství je využíváno pro naše začleňování, jako podřadného služebného národa pro anglosionistické a germánské elity. A v současné době se rýsuje i agresivní forma islámu, s imigračním úderem, pro naprosté kulturní i fyzické přenárodnění a odstranění našeho národa.
Rozpracovávat konkrétní realizaci obrany a rozvoje těchto složek existence národa, těchto zájmů národa, je nekončící složitý úkol všech, kteří se snaží zajistit kvalitní život sobě, svým potomkům i jiným příslušníkům národa. Bylo by zapotřebí, abychom dosáhli takové politické úrovně, abychom si své národní zájmy dost dobře uvědomovali a abychom na důležitých úsecích národního organismu měli většinou reprezentanty, kteří je budou hájit. Abychom neustále byli schopni z těchto míst sesazovat politiky, úředníky, kteří pro své sobecké zájmy, či nekompetentnost, národní zájmy zaprodávají, zrazují. Základem k tomuto úsilí je informační boj o vědomé vlastenectví, od něhož se pak další úsilí může odvíjet.
