Od finančního chaosu k systému

Finanční systém, jehož fungování jsme svědky, má dlouholetou tradici založenou na dominantním postavení těch, kdo řídí peníze. Ty jsou nezbytným zprostředkovatelem směny a v této funkci by měly také plně sloužit nám, lidem. Aby tak sloužily plně, je nutné zjistit příčinu, proč jsou peníze z oběhu stahovány, kam a s jakým účelem. Peníze jsou využívány také jako rezervy. Proč si tvoříme peněžní rezervy? Je to způsob, jak si v budoucnosti zajistit jejich použití ke směně, jestliže by ty průběžně disponibilní nestačily (nemoc, nezaměstnanost, nepředvídatelná ztráta, atd.). Dalším z důvodů je mít takovou osobní peněžní zásobu, která umožní uplatit kohokoli, kdo by překážel zájmům vlastníka peněžní zásoby.

Představme si, že by finanční systém sám o sobě zajistil průběžnou dispozici penězi potřebnými k profinancování požadované směny. Zatímco dnes platí okřídlené „bez peněz do hospody nelez“, v novém finančním systému by to bylo naprosto přirozené. Host by byl obsloužen a on i hospodský by věděli, že v okamžiku předložení účtu bude hostovi stržena částka jeho měsíčního peněžního nároku, ta bude současně přičtena na účet hospodského a tyto peníze budou kdykoli k dispozici pro jakoukoli jinou transakci. Pochopitelně že host pracuje se svým osobním limitem peněžních nároků, jež získává standardně výdělečnou prací. Hospodský má zase svůj limit z příjmů, jež utrží za své služby. Dalším omezením v dané situaci je, že hospodský musí mít požadovaný statek k dispozici hostu a že tento statek hostu neuškodí (kvalitativní a zdravotní nezávadnost jídla a pití). Jelikož host netuší, kolik je zdrojově v ekonomice k dispozici hovězího na svíčkovou, je nabídka hospodského omezena na základě bilančního testu při jeho nákupu hovězího z jatek, zda nejde o bilanční nadužití zdroje, zde tedy hovězího masa. Pokud by tomu tak bylo, host i hospodský by věděli, že hovězího masa není dostatek k plynulé spotřebě a že je nutné zvolit jiné jídlo založené na dostatečném množství surovin.

Jak zajistit, aby každý občan v jakékoli ekonomické pozici měl onu jistotu platby za statek na obou stranách tržní směny? Tuto jistotu nabízí elektronizace plateb. Jde o analogii k k internetovému bankovnictví, ale v kódované a plně automatizované formě. kupující se na platebním terminálu identifikuje svým jedinečným zabezpečeným kódem, na jehož základě platební terminál obdrží ze specializované banky potvrzení o dostatečném zůstatku kupujícího na účtě peněžních nároků a provede transfer nároků z účtu kupujícího na účet prodávajícího. Jde tedy o pouhý jednosměrný přepis zůstatků na účtech obou tržních stran a současně o odpočet předmětu směny z databáze disponibilních statků. Tu naplní každý výrobce, pěstitel a tvůrce tím, co vytvořil pro účely prodeje v okamžiku oznámení své nabídky. Obdobně se zachová spotřebitel, který si může dotazem na databázi zjistit, zda jím požadovaný statek je k dispozici v daném místě a čase. Většina z nás si tyto možnosti jistě představí jako funkce na chytrém mobilním telefonu, přirozeně za podmínek perfektního zabezpečení.

Důležitou vlastností tohoto finančního systému je plné oddělení peněz od majetku. Peníze nebude třeba vlastnit, když bude jistota o jejich disponibilitě v okamžik požadavku na směnu. To má nesmírně závažné a obecně prospěšné důsledky: Nikdo nebude moci peníze hromadit na úkor jejich transakční funkce. Nikomu nebude možné peníze ukrást či je jinak neoprávněně získat, protože jejich potřeba bude omezena pouze na zlomek vteřiny při dané transakci. Specializovaná banka zajišťující přičítání, autorizace a přesuny peněžních nároků bude mát tato data mnohem více jištěna a zabezpečena než tomu je v současných bankách.

Další velmi důležitou vlastností nového finančního systému je nepotřebnost všech dosavadních finančních institucí. Emisi peněz do ekonomiky zajistí přirozený přírůstek produktivity práce a růst produkce statků za předpokladu, že jsou pro to k dispozici zdroje bez rizika jejich rychlého vyčerpání. Více osobních i podnikových peněžních nároků tak zajistí pouze zdrojově efektivní kvalitativně orientovaná produkce. nebude třeba úvěrů ani vkladů, finanční trhy ztratí hlavní motiv – doplnění finančních zdrojů a finanční zajištění a samy postupně jako destabilizující prvek systému zaniknou.

Naše země tak jako každá jiná by v novém finančním systému musela zajistit peněžní styk se zahraničím. Princip clearingu, tedy vzájemného zúčtování národních měn dvou partnerů ve směně, by zůstal zachovám s tím, že exportéři by získali bonus peněžních nároků nad cenu exportu tím, že by svou produkci vyvezli a utržili by zahraniční měnu, jež by následně sloužila např. k nákupu potřebných zahraničních surovin. Nový systém by tak rozhodně netrpěl nedostatkem motivací ke zvyšování produktivity, zejména při exportu konečných spotřebních statků s národní přidanou hodnotou práce.

Peněžních nároků by v celkovém součtu bylo právě tolik, kolik činí měnová báze české koruny. Národní měna by sloužila výhradně jako krytí peněžních nároků, jejichž prostřednictvím by zajišťovala směnu bez jakýchkoli inflačních či deflačních vlivů. Stabilita měny znamená stabilizační podmínku pro celou ekonomiku. Když k tomu připočteme zásadní zjednodušení daňové soustavy při celkovém snížení daňové zátěže, i při nižších příjmech veřejných rozpočtů bude po eliminaci následného financování sanace zbytečných škod dostatek pro dlouhodobě vyrovnané i přebytkové závěrečné účty.

Takto lze ve stručnosti popsat systémovou finanční reformu, která je připravena k praktickému využití pro samostatnou Českou republiku. Minimální mzda ve výši dvaapůlnásobku té současné odstraní všechny obavy o finanční nouzi pracujících, kteří pracovat chtějí a za svou práci ručí. Ostatní se to musí ve vlastním zájmu naučit. Příjmy osob v předproduktivním a poproduktivněm věku a osob práce neschopných zajistí standardní sociální fondy. Odpadnou jevy jako korupce, peněžně motivovaná kriminalita, finanční a daňové podvody i průvodce defektního finančního systému současnosti – finanční nejistota a chaotičnost.

Více na: http://www. ekonomickareforma.cz