Doprava a životní prostředí - doplněk k dopravní politice ANS

Doprava a životní prostředí

 

Je třeba návrat k hromadné veřejné dopravě, pokud to jde, k dopravě kolejové. Minimalizovat kamionovou dopravu a sířit dopravu individuální. Dopravu přenést na propracovanou hromadnou dopravu a kde je to možné na dopravu kolejovou, na tu kladu důraz, důvody uvádím níže.

 

Hromadná doprava musí být propracovaná tak, aby i do nejmenších obcí zajíždělo denně víc spojů a každý spoj v obci zastavoval a nabíral případné cestující, ne jak se dnes stává, že některé spoje malou obcí pouze projíždějí a to, že se obyvatelé obce potřebují, někam dopravit (třeba k lékaři) je nezajímá dokonce ani o svátcích ani o víkendech. Taktéž je nutné, aby byla zajištěna hromadná doprava do malých obcí i ve večerních hodinách.

 

Dále je třeba, aby fungovala základní dopravní obslužnost i v nočních hodinách. To se týká zejména železnice, kde jsou dnes v nočních hodinách uzavřeny i čekárny pro cestující, kterým pak nezbývá nic jiného než třeba od půlnoci do šesté hodiny ranní chodit kolem nádraží za deště, plískanice či mrazu, v lepším případě zalézt do nějakého nonstop podniku, pokud má štěstí a nějaký v blízkosti nádraží nalezne, kde stráví čtyři hodiny čekáním na další spoj.

 

Ministr dopravy má k dispozici služebního řidiče, tak se do podobné situace nikdy nedostane, ale věřte, že bych každému, kdo o těchto věcech rozhoduje upřímně přál, aby se do takové situace dostal. Vždyť touto dopravní politikou, která nastala po roce 1989, je pro občany prakticky nemožné cestovat z okrajových částí republiky za kulturou, třeba do ND. A na malých městech a zejména v obcích  nejenže už není divadelní ochotnický soubor, kino a leckde ani hospoda a tak lidem v těchto obcích nezbývá nic jiného, než sledování přiblblých televizních seriálů, které jsou dobré tak akorát na úplné zhloupnutí a vymývání mozků.

 

Zpět k dopravě. Je neoddiskutovatelné, že železniční doprava je nesrovnatelně bezpečnější jak silniční, převážnou část úmrtí na železnici zaviní účastníci silničního provozu a nezodpovědné chování ke svému životu lidí, pohybujících se kolem drážního tělesa (koleje, nádraží).

 

S dopravou také přímo souvisí ekologie, o které je dnes hovořit tolik IN, ale žádný z ekologických aktivistů se nepostavil proti rozšiřování dálniční a silniční sítě. Výjimkou byly protesty na části D8 přes České středohoří, bohužel pouze kvůli drobným tvorečkům, kteří tady s námi žijí a vůbec ne kvůli člověku.

 

Denně se po našich silnicích pohybují tisíce automobilů a každé vypouští jedovaté zplodiny ze spalovacích motorů do vzduchu, který následně dýcháme. Dýchají ho však také rostliny i zvířata a tím se jedovaté zplodiny dostávají do potravního řetězce, což je další negativum přebujelé silniční dopravy.

 

Naproti tomu vlak uveze najednou i více zboží než kamion. Pro lepší představu, náklad jednoho kamionu se rovná přibližně nákladu jednoho železničního vagonu, což je 40 tun. Tak si snadno spočtěte, kolik kamionů je třeba na převoz tisíce tun. Navíc každý kamion vyprodukuje x jedovatých exhalací. Naproti tomu je značná část železničních tratí dnes elektrifikována, takže je to doprava bez jedovatých zplodin, přestože se potřebná elektrická energie musí někde vyrobit - ovšem exhalace tepelných elektráren se neustále snižují. Z kamionů také nelze udělat elektromobily a elektromobily pro osobní dopravu jsou při stávajících technologiích utopie. Nejde o dobíjecí stojany, ale především o energetickou síť, která by zákonitě zkolabovala pro přetížení ve chvíli, kdy by současně pouhá 1/4 automobilů potřebovala energii doplnit. Další negativum elektromobilů jsou akumulátory, kde zatím není nikde řešena jejich likvidace. Přitom každý akumulátor má určitý počet dobití a pak je nutné jej vyměnit, z čehož bude za pár roků téměř neřešitelný problém.

 

Další problém, o kterém budu psát, je beton, déšť a zima.

 

Železnice má štěrkové lože, na kterém jsou uloženy pražce a na pražcích kolejnice a tak je vodě propustná – voda se vsakuje do země a neodtéká ze silnic. Když vezmu obyčejnou silničku, spojující dvě obce, nemá větší šířku, jak 10 m, což teprve taková rychlostní komunikace či dálnice, tam se budeme bavit o podstatně větší šíři (týká se i městských aglomerací) - a na silnici se voda nevsakuje, ale stéká do vodotečí, dále do potoků a řek. Už když naprší 10 mm srážek, tak odteče bez užitku z té vesnické silničky z 1 km 100 000 litrů vody, navíc vody značně znečištěné. A z dálnice?

 

Ještě horší je situace v zimě, kdy na železnici na odstraňování sněhu postačí fréza, nebo pluh a ty nejsou potřeba vícekrát denně jako na silnici. Na železnici se nesmí použít žádný chemický posyp kvůli zabezpečovacímu zařízení. Naproti tomu na silnice jsou sypány stovky tun chemického posypu, který také zatěžuje - lépe řečeno ničí - naše životní prostředí.

 

100 000 litrů vody z kilometru silnice, a když přidáme veškeré zaasfaltované a zabetonované plochy v republice, máme tu jednu z hlavních příčin bleskových povodní, ne-li tu vůbec tu největší.

 

Kdyby se proinvestované peníze do dálnic a rychlostních komunikací investovaly do železnice a hromadné dopravy, jezdili bychom rychle a pohodlně téměř jako v Japonsku, na jejichž železnice koukáme s obdivem. 

 

Please reload

Hlavní články

Stanovisko ANS k prohlášení A. Merkelové o tom, že pro vyhnání Němců po válce neexistovalo morální ospravedlnění.

June 21, 2018

1/5
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Achiv
Please reload

Vyhledat podle témat
Please reload

Sledujte nás
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square