© 2018 ALIANCE národních sil

  • ANS YouTube
  • ANS Facebook

Humanitární otrokářství / 2. část

August 20, 2017

                                                                                                           

1. část je ZDE

 

Skutečné evropské hodnoty  stojící na základech  helénské  a křesťanské tradice jsou  násilně nahrazovány multikulturalismem. Tento koncept zbožštění jinakosti  je programově naplňován pomocí propagace islámu v Evropě a příchodem milionů muslimských migrantů, kteří mají pomoci rozložit národní státy a národy samotné a vytvořit novou kategorii Evropanů.  Mají se migranti integrovat  do naší evropské společnosti nebo se máme my přizpůsobit jim ?

 

4.3.Evropské hodnoty

V ústavě EU kdysi byla  věta: „ Evropská unie stojí na základech helénské a křesťanské kultury.“  Tato věta  v sobě skrývala všechny  evropské hodnoty, za které stálo do EU vstoupit.  Tato věta říkala, že žijeme v demokracii, že ctíme právo platné pro všechny, které vychází z hodnot  Velké francouzské revoluce: Volnost, rovnost, bratrství.

 

Po přijetí Lisabonské dohody  byla tato  věta z Evropské ústavy vypuštěna.Vzdali jsme se toho, co dělá Evropu Evropou, vzdali jsme se  svých dějin a svých kořenů.  Skutečné  evropské hodnoty  byly   vyměněny   za   multikultarismus.

 

4.4.Multikulturalismus 

Evropská komise  a  nejvyšší evropské elity  propagující  multikulturalismus, ale pro jistotu  pozapomněli sdělit, co se pod tímto pojmem skrývá,  a co  to znamená pro naše životy.  Je však zřejmé, že přicházející muslimští migranti  jsou nejlepším nástrojem  pro zajištění této celoevropské  vládní  doktríny .  Obyčejný  selský rozum se tomu vzpírá a nechápe,  z  jaké myšlenkové základny  Evropská komise a evropské elity prosazují kroky k likvidaci  národů a národních států Evropy ?  V tomto tápání   je bezesporu  zářícím reflektorem v temnotě  kniha  o multikultarismu, kterou napsal kanadský  sociolog Mathieu Bock -  Côté, jejíž obsah zprostředkoval ve svém článku Jan Keller.

 

Kanadský sociolog  tvrdí, že  dělníci západní společnosti se v 50. a 60. letech minulého století  začlenili  do buržoazní společnosti a přijali  její konzumní přístup k životu.  Z toho  byla  neomarxistická levice  bytostně  zklamaná .  Opustila  proto  doktrínu třídní společnosti  a přestala se na svět dívat přes Marxovo  učení. Nová levice hledala  nové historické rozpory, kolem nichž  by mohla  rozvinout  nové emancipační boje.

 

Namísto ekonomické analýzy vykořisťování se  objevila filozofiie odcizení. Přechází se od kritiky kapitalistické ekonomiky ke kritice celé západní civilizace .

 

Má dojít k rozkladu   většinového normativního systému a společnost se  má  otevřít směrem ke společensky a kulturně  marginalizovaným skupinám.  Prosazení nároků okrajových  skupin na uznání jejich identit má vytvořit kvalitativně novou společnost. Její ústřední figurou se stává „Jiný a Jinakost“.

 

Skutečná revoluce znamená vytvořit namísto centralizované společnosti, která se řídí normami většiny, jež je už z definice utlačivá, co nejpestřejší mozaiku odlišných identit. Namísto vertikální hierarchie, která je postavena na podřízení a na stejnosti, dát prostor rovnosti v naprosté různosti. V diverzitě je skutečné bohatství, neboť každá odlišnost humanitu v něčem obohacuje. Emancipace spočívá v rozšiřování rovnosti na všechny až dosud marginalizované  identity, tedy na všechny, kteří byli až dosud v podřízení bílého heterosexuálního muže.

 

Ústředními slovy projektu nové levice jsou: modernizace, emancipace, pokrok směrem k větší humanitě. Chybí přitom jasněji definovaná vize budoucnosti. Vše je neseno étosem odmítnutí minulosti s její utlačivostí. Člověk má být osvobozen od společnosti, která ho korumpuje, ovládá a odcizuje. Má být oproštěn od všech vztahů moci, od každé autority a jakékoliv hierarchie. Autoritu je třeba popřít.

 

Skutečně svobodná společnost nesmí jedince v ničem určovat. Má mu jen nabízet možnost utvářet sám sebe bez jakýchkoliv vnějších determinací. Člověk může uchovat svoji důstojnost pouze tehdy, je-li schopen stát se někým jiným, než jakým ho formují existující instituce.

 

Vzývání jinakosti


Třídní boj, který skončil identifikací dělníků s existující konzumní společností, je třeba nahradit novým bojem – bojem za zrovnoprávnění okrajových identit. Jsou to  handycapovaní jedinci, feministky,  homosexuálové, lesbičky, muslimové a další představitelé různých náboženství a vyznání.  apod.
 

Lidé z okraje společnosti  jsou nositeli „Jinakosti“,  a jsou tedy novým revolučním subjektem. Mají tu přednost, že nejsou námi, tedy neintegrovali se do konzumní kultury. „Jiný“ je pevným bodem, z něhož lze vést kritiku západní civilizace a krok za krokem ji rozkládat.

 

Odlišnost, právo na ni a uznání její plnohodnotnosti a rovnosti s námi,  se musí stát základem soužití v rámci politické komunity. To je jádrem multikulturalismu.

 

V praxi to znamená, že je třeba vychovávat lidi k všeobecné toleranci a potlačovat jejich předsudky. Je třeba vyvinout techniku adaptace na požadavky různosti.

Ideálem nové levice je vybudování „společnosti různosti“,  kde různé identity svobodně cirkulují, aniž by docházelo k jejich sbližování.

Jinakost nesmí zůstat uzavřena v soukromí, má se manifestovat veřejně. To je podstatou občanské společnosti.

 

Společnost spojuje jen úcta k lidským právům jednotlivců a skupin a nesmějí být přenechány majoritě.

 

V případě imigrace je nutno nástroj lidských práv používat tak, aby to podporovalo práva menšin na jejich kulturní identitu oproti normám přijímajících společností, proti tyranii většiny.

 

Je nutné zničit národy

 

Jednou z entit, kterou je třeba na této cestě rozložit, je národ. Národ je jen fikce udržovaná ve prospěch vládnoucích elit. Historie už nesmí být školou patriotismu, nemá učit kontinuitě a nemá posilovat pocit zakořenění a příslušnosti k národu. Nečiní z lidí dědice nějakého patrimonia. Národ je jen jiné slovo pro dominaci. Národní kultura není nic jiného než kultura majority, tedy těch, kdo zneužívají svoji demografickou početnost k tomu, aby vnutili svůj pohled druhým. Země, které mají co nejméně historie, jsou zeměmi s největší budoucností.

Občanství už nebude vázáno na národní stát, ale ustaví se nově v matrici všelidské univerzality. Není žádoucí integrovat imigranty do národní kultury, ale integrovat celou společnost na bázi univerzálních lidských práv.

 

Národy přestanou být vázány s historií a kulturou, stanou se jen administrativní značkou přístupnou na daném území všem. Stát není státem žádného národa, je to prostě svazek  občanů.  Pokud bychom trvali na příslušnosti k národu tváří v tvář těm, kdo imigrovali, zraňovalo by to nově příchozí.

 

Stejně tak jako křesťanské symboly zraňují city jiných věřících. Symboly křesťanství nejsou odstraňovány proto, že jsou náboženské, ale proto, že reprezentují kulturní hegemon většinové skupiny.                                                                                                                   

 

/Proto se budou v místech, kde žijí muslimové,  odstraňovat vánoční stromečky, z kostelů se budou strhávat kříže. Apod./

Je nutné zničit panství většiny                                                                                                 

 

Cílem zůstává zlomit panství většiny nad menšinou.To  však samo o sobě nestačí. Je třeba změnit většinu tak, aby souhlasila s novým světem, ve kterém se stane jen jednou z mnoha sobě  rovných komunit. Většina musí sama chtít konec svých privilegií. Musí se jich sama chtít zbavit. Nestačí, aby zvláštnosti jen tolerovala, musí je vyzvedávat. Je třeba, aby začala milovat multikulturalismus, jen tak bude moci být stará kultura nahrazena novou.

 

Je nutné zničit tradiční kulturu                                                                                                

 

Stará kultura je zatížena xenofobií, sexismem a homofobií. Největší její vadou je však transfobie, odpor vůči modernizaci, tedy přeměně a převýchově. Bez pomoci státu tento odpor překonat nelze. Musí se dosáhnout toho, aby lidé přešli od pouhé zdvořilosti vůči jinému k povinnosti milovat vše odlišné. Aby přešli od pouhého respektu ke druhým k lásce jako povinnosti vůči bližním.

 

Tomu bude odpovídat ustavení světového státu. Má-li humanita nahradit občanství, musí být národní státy nehrazeny státem světovým !

 

Evropská unie                                                                                                                    

 

Mezikrokem v procesu vytvoření světového státu je Evropská unie. Neodvolává se na suverenitu lidu, evropský lid neexistuje. Svoji skutečnou legitimitu čerpá z imperativu pokroku, který překračuje hranice národů. Vytváří základ byrokracie nového typu. Ta už není vázána loajalitou k určitému národu, je předobrazem manažerské demokracie či technokracie, která disponuje věděním nezbytným k řízení různosti.
 

Skutečnými Evropany se stanou muslimové                                                                        

 

Muslimové se mohou snadno stát čistými Evropany, protože  nejsou zatíženi národním vědomím. Mohou se evropeizovat, aniž by museli předtím projít fází národního státu. Islám je šancí pro Evropu v té míře, v jaké ji otevírá  multikulturalismu nezbytnému pro rozložení  národních států. Vůle lidu platí jen v případě, že se hlásí k cílům evropské konstrukce včetně zrušení vůle lidu jako základu státu. Obrana národní suverenity je naopak projevem identitární patologie.  

 

Každý kdo je proti demokracii  „Jinakosti“,  kdo oceňuje paměť, zakotvení, tradici, odkaz, je populistou. Rozšířený je tento postoj zvláště v lidových vrstvách národa. Předsudky těchto lidí brání rozvoji nového světa. Každý konzervatismus je v podstatě spící fašismus.

Globální  kapitál a multikulturalismus                                                                         

 

Multikulturalismus pozvolna přejímá i  část pravice, která oslavuje světový  absolutně svobodný  trh jako ideální terén osvobozený  od tlaků, jež přináší příslušnost k čemukoliv.  Hlavním nepřítelem je národní stát, který chce určovat pravidla  hry, reguluje a brzdí volný pohyb kapitálu.  Je tedy logické, že se pravice  bude ráda podílet na rozkladu národních států. Konzervativci ustupují liberálům.

 

Od konce 90. let došlo k tomu, že pravice finančníků uzavřela  sňatek s multikulturní levicí.

 

A to vysvětluje , proč Evropská komise prosazuje multikulturalismus. Její šéfové pracující pro megakorporace   se těžko vyrovnávají s národními státy. Navíc národní státy komplikují řízení EU , protože  většiny  obyvatel těchto států  chtějí prosazovat svou vůli a chtějí něco jiného než globální kapitál.  Evropské národy  nechápou, že pravé a největší dobro je multikulturalismus. 

 

Šok                                                                                                                                                          

Uznávám, že slova kanadského sociologa  Bocka -  Côté  vypadají jako by patřila do nějakého jiného světa nebo vypadla z románu  fantasy. Ani mně se tomu nechce věřit.  Je-li to pravda  -  a realita kolem nás a to co prosazují evropské elity - tomu nasvědčuje, pak se setkáváme  se zrůdnou ideologií, která je stejně nebezpečná, jako  byl fašismus.  Aby se tento koncept mohl prosadit, budou muset  šéfové EU použít totalitní praktiky. A  oni  se ho  pokusí prosadit, protože žijí v domnění a přesvědčení, že činí dobro. A základním nástrojem  k prosazení tohoto dobra  je uměle řízená  muslimská invaze do Evropy.

 

Multikultarismus je v této podobě ještě šílenější a nereálnější, než byla myšlenka komunismu. Je to nepřirozená ideologie , která  odporuje základním psychologickým  a sociologickým zákonitostem. 

„Přirozená preference vlastních  a nedůvěra  až nevraživost k cizím je jedním ze základních prvků  lidské psychiky. Nedá se vymýtit, nedá se potlačit. Je to do jisté  míry  pudová záležitost.  Souvisí se základním pudem sebezáchovy. Proto multietnická společnost dosahuje  sociální harmonie tíže než  společnost monoetnická.  K přijetí za své  těch cizích  je od nich / cizinců/    zapotřebí velké přizpůsobivosti, vůle k sebetransformaci a důkazy loajality…. / a to u muslimů naprosto postrádáme/. Politika  masové  imigrace v západních zemích ,  kterou provádějí  svým národům  odcizené elity proti vůli a obavám svých občanů bez ohledu na tento psychický prvek, se dá udržovat pouze  utužováním a totalitním útlakem, který podkopává samotné základy západní společnosti“ varuje  profesor psychologie  Byron  M. Roth v knize THE PERSILS OF DIVERSITY  /ÚSKALÍ ODLIŠNOSTI/.

 

Roth se diví, jak západní evropské elity  -politické, mediální, akademické – tento princip  tak logický  a srozumitelný selskému rozumu, nevnímají, popírají  a perzekuují občany, kteří se jej odváží vyslovit.

 

Ve své nadoblačné humanitě  navíc neřeší otázku, kdo bude financovat a obstarávat živobytí  pro „ jinaká individua“,  která se stanou  Bohy nového politického náboženství.  Nerozpadne se taková společnost / bez autorit a řádu/  složená ze samých jinakých skupin, které budou  /ať si myslí multikulturalisté, co chtějí/  prosazovat  svoje zájmy.  Neskončí takové soužití bez pravidel  mafiánskými praktikami   a vzájemným vyvražďováním ?

 

Multikulturalismus je arogantní idiotská   pseudoidea – politické ideologické náboženství  a všichni, kteří  ho  prosazují, by měli být postaveni před soud a zavřeni buď do blázince nebo  do vězení.

 

Je jasné, že se   lidé na planetě  díky  moderním technologiím, zrychlenému cestování  a globálním trendům  budou čím dál tím častěji přesouvat a  promíchávat. Je jasné, že  vedle sebe v nějakém státě budou žít lidé  různých národů a různých vyznání a názorů. Každá fungující  společnost  však potřebuje určitý řád, určitou hierarchii.  Tento globalizační   „přirozený “proces  je sám o sobě velmi rychlý, takže ho většina obyvatelstva světa nezvládá. Jeho urychlování na principu  zvráceného sociálního inženýrství - multikulturalismu,  kdy občanům je ubíráno nejzákladnější právo na  sebeurčení, nemůže v realitě obstát. Každý jedinec se zdravým pudem sebezáchovy  ho musí striktně odmítnout a bránit se proti němu.

 

4.5. Solidarita

 

Pojem solidarita se stala  mantrou EK, jakýmsi  čarodějnickým zaříkadlem ke zkrocení vzpurných Evropanů. Jak to tedy se solidaritou je ?                                                                    

Všeobecná encyklopedie Universum  o solidaritě  říká: „ Jedná se o pocit  a postoj spřízněnosti, porozumění, ochoty spolupracovat, pomáhat, vztahující se k druhé osobě  nebo jiné společenské skupině, než je vlastní…Jde spíše o emocionální vztah…“                                     

 

Ale  emoce se velmi těžko  diktují a nařizují.  Přesto  přicházejí  šéfové Evropské komise nebo premiéři velkých zemí a peskují nás /občany  ČR/ za to, že nechceme  přijímat muslimské  migranty,  protože nedokážeme ze sebe   vyždímat / nebo alespoň předstírat /  emoci solidarity.                                                                                                                                              Ale  s kým máme být solidární ?   S Řeckem, za to že neochránilo  schengenskou hranici.  S Itálii, že nadále bezhlavě  přijímá  statisíce migrantů a pak si s nimi neví rady, protože nedělá žádné aktivní kroky k ochraně svých hranic a hranic Evropy? / Na druhou stranu chápu , že politici těchto zemí  byli díky ekonomickým problémům přitlačeni EK a  finančními kruhy  ke zdi a nemají na vybranou . Pokud  tito  politici chtějí časem v Bruselu urvat zaopatřené místo, museli  a musejí  nechat volně plynout migrantský tok/                                                                                                              

 

Máme být solidární s Německem, kam  Angela Merkelová /ať už to učinila přímo nebo zprostředkovaně/ pozvala migranty a pak by je ráda přerozdělila  do jiných zemí ?  Nebo snad solidaritu vyžaduje nejvyšší šéf  EF  Juncker a jeho všemocná komise ?

 

Ano solidární bychom měli být s  migranty, kteří prokazatelně trpí  a prchají před válkou?  Jedná se především o  Syřany . Kde ale jsou  ? Ukazuje se, že skutečné Syřany bychom napočítali   na prstech několika rukou. Naproti tomu se  tisíce podvodníků za ně vydává. Ale ti , kteří jsou uvězněni válkou a válečnými útrapami na  svém území,  v davech zpupných  mladíků s nejnovějšími modely mobilů , nejsou. Tím nechci říct, že mezi těmi davy se nevyskytuje  velmi malé  procento potřebných. Ale úředníci EU je v nekonečném proudu prospěchářů nedokážou  vyhledat.

 

Podle mezinárodních dohod však nemáme povinnost přijímat  ekonomické migranty / 80%/ . A snad ani EK po nás nebude žádat, abychom přijímali  zločince a teroristy./10-15%/.

 

Ti  lepší z nás                                                                                                                                            

Chápu, že představitelé nevládních organizací, kteří  si královsky žijí z dotací určených  na přijímání  migrantů, jsou tímto postojem  zhnuseni.  Oni se cítí být lepšími lidmi a mají pocit, že by nás cyniky , realisty, misantropy,  xenofoby, rasisty, nacionalisty  a  potenciální fašisty měli zásadním způsobem převychovat.

 

Jan Keller ve své knize  Evropské rozpory ve světle migrace tuto situaci vysvětluje  přes  závěry Weberova konceptu  charismatického panství  vládnoucích  elit, který rozšiřují další sociologové / Boltanski a Thévenot/ na  celé lidské jednání.  Podle nich nevládní  organizace a  představitelé nové levice  jsou osvíceni superhumanismem a emocemi solidarity. Jsou ochotni pomoci  migrační vlně i za cenu zbourání stávajících pořádků. Nehledí se na ekonomické  dopady, nediskutují se společenské změny, které to přinese. Nehledí se na názor většiny.  Je nutné na vše nazírat nově, neotřele. S despektem je hleděno  na vše  tradiční, na realistické a racionální  hodnocení situace.                                                                                     

 

„Pomoc migrantům je pojímána jako  vyšší poslání, před kterým musí vše ostatní ustoupit. Pomoc migrantům  je službou nejvyšším ideálům, službou, která nás přesahuje a pozvedá.                                                                            

 

Vedle pomoci migrantům jde zároveň o „ misijní  činnost“ do barbarských řad většinové společnosti.“

 

V roce  2015  ti osvícení  a lepší  z nás  vydali Migrační manifest, ve kterém zvou migranty do naší země /www.migracnimanifest.cz/. Prosím , přečtěte si to. Rozhodují za nás o nás. A to je na pováženou, protože k tomu nemají žádnou legitimitu.

 

3. část je ZDE

______________________________________________________________________

 

Text byl publikován na PL též ZDE

 

 

 

Please reload

Hlavní články

Stanovisko ANS k prohlášení A. Merkelové o tom, že pro vyhnání Němců po válce neexistovalo morální ospravedlnění.

June 21, 2018

1/5
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Achiv
Please reload

Vyhledat podle témat