Aby se hrdinové SNP nemuseli za nás stydět
Pietní kytice položili k památníku Slovenského národního povstání v Brně - Černých Polích zástupci Jihomoravského kraje, Českého svazu bojovníků za svobodu, Společnosti Ludvíka Svobody, Čs. obce legionářské, Univerzity obrany, Svazu letců, společenských organizací i občané při příležitosti 73. výročí zahájení SNP.
Předseda Krajského koordinačního výboru ČSBS JMK Václav Vaněk ve slavnostním projevu připomněl velký význam SNP v tradicích boje našeho lidu za národní svobodu a jednotný demokratický československý stát. V srpnu 1944 tvořily partyzánské skupiny několikatisícovou partyzánskou armádu mnohanárodnostního složení. Na Slovensko přešlo k partyzánům asi dva tisíce zejména moravských, ale i českých antifašistů. Mnoho z nich byli v bojích zabiti a nikdy nebudou zapomenuti. "Nesmíme dopustit, aby se na slovenské či moravské straně dnešní státní hranice tato naše společná historie účelově překrucovala a přepisovala dle okamžité politické potřeby. Je odporné znevažovat význam našeho společného boje v SNP," podtrhl Vaněk.
Náměstek jihomoravského hejtmana Martin Maleček doplnil, že nebýt SNP s pomocí dvou tisícovek Moravanů a Čechů, osvobozování Československa od fašismu by se časově protáhlo a možná by bylo i krvavější. Společný boj bok po boku nelze znevažovat, je nutné ho stále připomínat a bránit účelovému překrucování historické pravdy.
Kancléř Univerzity obrany v Brně Miloš Dyčka konkretizoval, že v předmětu aplikovaná vojenská historie se seznamují studenti UO se základními kapitolami 2. světové války, včetně souvislostí SNP. Patří to k výbavě vzdělání důstojníka AČR. Bohužel v praxi je mnoho různých výkladů příčin, souvislostí, průběhu a výsledků SNP od renomovaných historiků až po senzacechtivých vykladatelů a svérázných popisovatelů nedávných dějin. Kancléř Dyčka přiblížil čtyři ponaučení z odkazu SNP: "Za první - toto povstání vyjadřuje až osudovou spřízněnost slovenského a českého národa bez ohledu na konkrétní státní formu, která je v těchto zemích právě u vlády. Český a slovenský národ mají k sobě nejblíž, což tvoří mentální a psychologickou oporu lidem i v dnešní nejisté době. Za druhé - v době německého Protektorátu i klerofašistického Slovenského štátu v letech 1943 a 1944 našly k sobě cestu ideově, politicky a vojensky různé skupiny počínaje skupinami občanského odboje přes skupiny luteránské církve až po odboj komunistický. Tyto skupiny našly v nejtěžších chvílích společnou řeč. To se promítlo v přípravě a realizaci SNP. Tento moment je inspirace i pro dnešek. Za třetí - jsou chvíle, kdy se člověk, voják musí rozhodnout pro vojenskou akci, která je z hlediska jejího načasování nevýhodná a u které hrozí, že bude poražena. Jsou situace, kdy stojí za to jít do předem prohraných bitev. SNP sice skončilo porážkou, avšak přineslo řadu pozitiv: První československá armáda na Slovensku a početné partyzánské oddíly vázaly šest až sedm týdnů početné síly německého Wehrmachtu v době, kdy třetí říše zoufale potřebovala tyto jednotky na východní nebo západní frontě. Němečtí velitelé zuřili, jak se jim dlouhodobě nedařilo zlomit odpor u Zvolena a Banské Bystrice. SNP tak přispělo ke zkrácení trvání 2. světové války v Evropě." Dle Dyčky čtvrté ponaučení spočívá v pochopení skutečnosti, že stále velmi málo dokážeme docenit svobodné rozhodnutí těch lidí, kteří se rozhodli jít do boje s nacistickými okupanty. "Riskovali přitom vlastní život i osudy členů svých rodin a příbuzných. Vše vsadili na jednu kartu - na svobodu a nezávislost svého národa a své země. To je ponaučení nejdůležitější! Za nezávislost a svobodu je občas nutné čas od času nasadit i vlastní život. Ve svém každodenním životě a práci máme konat tak, aby se za nás padlí hrdinové SNP symbolicky nemuseli stydět," uzavřel řeč u památníku Slovenského národního povstání na brněnském náměstí SNP kancléř Univerzity obrany Miloš Dyčka.
