Dohoda CETA schválena!

„Tak se vám to přece jen podařilo, vy šílenci. Já vás proklínám, proklínám vás!“

George Taylor, Planeta opic, 1968.

______________________________________________________________________

Za nezájmu médií a nevědomosti občanů schválila Poslanecká sněmovna dohodu o volném obchodu mezi Kanadou a Evropskou unií CETA. Učinila tak v poslední den svého působení v tomto volebním období a nadělila nám všem do budoucnosti velmi nepěkný dárek.

Projednání dohody CETA v národních parlamentech členských zemí je součástí procesu ratifikace ze strany Evropské unie. Smlouva CETA je náhradou za odmítnutou smlouvu TTIP, přičemž základní principy TTIP jsou ve smlouvě CETA všechny téměř identicky zastoupeny.

Připomeňme si ty nejdůležitější:

Poškozování podnikání a ochrana investic.

Zavedení Pravidel vedení sporů mezi státy a zahraničními investory (ISDS), která umožňují společnostem žalovat vlády, pokud politika těchto vlád způsobí ztrátu zisku. Znamená to, že (soukromé) nadnárodní korporace mohou diktovat politiku demokraticky zvolených vlád a omezovat vlády a parlamenty jednotlivých zemí v přijímání vnitrostátní legislativy.

ISDS jsou již zavedeny v jiných bilaterálních obchodních dohodách po celém světě a vedly k takovým nespravedlnostem jako například v Německu, kde švédská energetická společnost Vattenfall žaluje německou vládu o miliardy dolarů za rozhodnutí o útlumu jaderných elektráren v důsledku katastrofy ve Fukušimě v Japonsku. Zde vidíme, jak je politika veřejného zdraví zavedená demokraticky zvolenou vládou ohrožena energetickým gigantem kvůli potenciálně ušlému zisku.

Ochrana spotřebitele.

Pravidla CETA neberou zřetel na práva obyvatel a ochranu spotřebitele v oblasti kvality zboží. Pokud bude zámořský výrobce levnější než domácí producent, nesmí vláda učinit žádná opatření na ochranu spotřebitele (zavedení cel) ani před nízkou kvalitou dováženého zboží. (zavedení norem kvality), protože byto poškodilo korporaci. Opět se tak dostáváme přes omezení práv občanů na slušné podmínky k životu k omezení legislativy na úkor cizích zisků..

Ochrana kvality potravin a životního prostředí.

O firmě Monsanto asi slyšel každý. Je známá svým výrobkem Roundup (randap) na hubení plevelů a šlechtěním geneticky modifikovaných potravin (GMO) (např. kukuřice). Málokdo však ví, že těmito potravinami, plnými hormonů, léčiv a dalších přípravků se dnes už živí nadpoloviční většina amerického obyvatelstva. Důsledkem je např. zvýšený výskyt různých „civilizačních“ chorob a genetických vad. Evropa má mnohem přísnější hygienické normy a normy upravující kvalitu a složení potravin. Podpisem dohody CETA budeme tlačeni do přijetí kanadských ( a amerických) standardů v oblasti kvality potravin, bude vyvijen další tlak na používání GMO (dosud v Evropě zakázaných) a také na zmírnění norem v oblasti ochrany životního prodtředí. Odchod USA od Kjótského protokolu je dostatečným důkazem.

Sociální práva

Podle smlouvy CETA nemohou po jejím podpisu vlády omezovat podmínky působení korporací v dané státě např změnou podmínek zaměstnávání místního obyvatelstva. V reálu tako hrozí, že např. nařízení o zvýšení minimální mzdy bude korporací napadeno, protože to způsobí snížení jejich zisků.

Veřejné služby

CETA změní podmínky pro poskytování veřejných služeb a posiluje privatizační a deregulační tendence v této oblasti. Privatizace služeb podle úmluvy CETA totiž musí být nezvratným procesem a ochrana stávajícího stavu veřejných služeb může být změněna pouze směrem k větší liberalizaci a privatizaci. To znamená, že pokud k privatizaci jednou dojde, tento proces již nesmí být zvrácen a veřejné služby již navždy musí zůstat v soukromých rukou, i kdyby to bylo v rozporu s veřejných zájmem a demokratickou vůlí vyjádřenou zákonem. V konečném důsledku to bude znamenat další a další přesouvání zdravotnických a sociálních služeb do soukromé sféry a následný pokles kvality služeb na úkor zisku se současným zvyšováním požadavků na státní dotace firmám , které tuto služby poskytují. Soukromé nemocnice, ale také solární energetika jsou opět příkladem.

Obcházení práva:

Spory mesi státy a korporacemi budou řešit mezinárodní arbitráže , ale nikoliv podle národního práva dané země, nýbrž podle pravidel CETA, principů amerického práva v CETA zakotvených a bez možnosti odvolání k soudům dané země. Soukromí arbitři budou mít pravomoc posoudit bez jakéhokoliv omezení či odvolací procedury veškeré činy vlády, veškerá rozhodnutí soudů a všechny zákony a předpisy, které vydal parlament, a rozhodnout, zda došlo k „poškození podnikání a ušlému zisku“, bez ohledu na státní nebo veřejný zájem země a jejího obyvatelstva.

Nová smlouva CETA, která se týká více než půl miliardy lidí, odstraňuje ochranné normy, ekologické normy, normy v oblasti bezpečné výživy a regulace ve finančnictví. U soukromých rozhodčích soudů koncerny mohou žalovat státy, jejichž zákony stojí v protikladu k zájmům koncernů. Výsledkem budou mnoha milionové pokuty za snížené nebo ušlé zisky nadnárodních korporací. To je výsledek jednání českého parlamentu v poslední den jeho fungování, jehož poslanci, kteří pro smlouvu CETA zvedli ruku, zřejmě už dávno zapomněli na svůj poslanecký slib:

"Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu dodržovat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všech občanů, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a podle předvolebních slibů, které jsem dal svým voličům, kteří se na mne mohou kdykoli obrátit."

Odkaz:

http://www.novarepublika.cz/2016/10/umluva-ceta-mezi-evropskou-unii-kanadou.html

Poznámka ANS:

Lze vyhledat, jak jednotliví poslanci parlamentu ohledně přijetí smlouvy CETA hlasovali. Pro dohodu hlasovalo 85 ze 132 přítomných poslanců. Čtyři poslanci ANO byli proti. Z nezařazených poslanců byli proti také čtyři. Z ČSSD byli proti pouze poslanci Seďa a Huml. Nečekané je, že poslankyně Havlová se zdržela a poslanec Okamura nebyl proti přijetí. Poslanci TOP, ODS a KDU - ČSL byli jednoznačně pro! Ti všichni tedy hlasoval proti životním zájmům obyvatel ČR. Proti byli pouze poslanci KSČM.