Svatý Václav je skutečným tisíciletým symbolem české státnosti, garantem její nezpochybnitelnosti.
...... Symbolickou důležitost mají mezi pověstmi o našem světci zejména tři příběhy: Za prvé je to podání, jenž ho líčí jako vůdce bájných rytířů z Blaníka, kteří přispějí zemi na pomoc v časech nejvyšší nouze. Světec tu má roli eschatologického hrdiny. Je to ztělesnění české naděje, že „nedá zahynouti nám ani budoucím“.
Dále je to pověst o ochranném obraze čili „paládiu“ české země. Vztahuje se ke kovovému medailonu s reliéfem Bohorodičky, jež prý Václavovi darovala jeho babička, svatá Ludmila. Pověst přisuzuje medailonu byzantský původ a praví, že jej Ludmila získala od moravského arcibiskupa Metoděje. Jde tedy o pozoruhodné propojení svatováclavské a cyrilometodějské tradice. Medailon má gotickou formu, podle historiků umění asi z druhé půlky 14. století, tedy nikoli z doby svatého Václava, to však nikterak neubírá uvedenému podání na síle. (Ostatně nelze vyloučit ani možnost, že byl starší medailon přepracováván).
Podstatné je, že jde o poselství symbolické, poukazující na naše slovanství, odkaz Velehradu a spojení Čech a Moravy (připomínám, že svatý Václav je také patronem Olomouckého arcibiskupství), a spolu s tím také na potřebu rozhlížet se při obhajobě našich národních zájmů opravdu do všech světových stran. Tak jako svatý Václav, o němž legendy uvádějí, že uměl číst i psát staroslověnsky, latinsky i řecky.
Třetí a poslední příběh, který chci v této souvislosti zmínit, je působivé podání o tom, jak svatý Václav za zimních nocí roznášel chudým lidem dřevo na otop a různé dary, doprovázen svým sluhou Podivenem. Sluhovi byla zima na nohy, Václav mu proto doporučil, aby vstupoval do jeho šlápějí ve sněhu, že prý se zahřeje. Sluha Podiven to učinil a skutečně pocítil v nohou hřejivé teplo a bylo mu dobře. Mimochodem, tuto pověst v 19. století mezinárodně zpopularizoval anglický pastor J.M. Neale, který ji zpracoval do známé koledy „Good king Wenceslaus“, jenž patří k anglickým Vánocům stejně neodmyslitelně jako cesmína a poleno v krbu. Pro nás Čechy má ovšem popsaná epizoda hluboký symbolický vzkaz, říká nám totiž, že nám bude dobře tehdy, půjdeme-li ve stopách Václavových.
