Několik otázek české justici k volbě prezidenta.

Dočetl jsem se ve zprávách na internetu, že Nejvyšší správní soud a následně i Ústavní soud zamítl stížnost jisté paní na skutečnost, že řada poslanců a senátorů podepsala kandidátní listiny více kandidátům na do voleb prezidenta republiky. Nejvyšší soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že zmíněná paní sama nesplňuje podmínky kandidatury, a proto si nemůže stěžovat na průběh kandidatury jiných, a Ústavní soud rovnou odmítl se celou stížností zabývat.

Faktem však zůstává, že

v § 21, odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb. se píše: „Navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu. Kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině.“

Na základě tohoto znění zákona se ptám Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu:

Jak je možné, že před volbami prezidenta republiky v r. 2013 vydalo ministerstvo vnitra vyjádření, že poslanec nebo senátor může podepsat pouze jednu kandidátní listinu a před volbami prezidenta republiky v r. 2018 vydalo totéž ministerstvo vnitra stanovisko, že je možné, aby poslanec či senátor podepsal více kandidátních listin, a obě tato odporující si stanoviska opřelo o výše citované znění zákona?

V § 21, odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb. se píše: „Kandidátní listinu může podat nejméně dvacet poslanců (dále jen „navrhující poslanci“) nebo nejméně deset senátorů (dále jen „navrhující senátoři“), anebo občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky (dále jen „navrhující občan“)“.

Na základě tohoto znění zákona se ptám Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu:

Jak je možné, že deset podpisů senátorů má stejnou váhu jako 50 000 podpisů občanů ne-senátorů, respektive dvacet podpisů poslanců má stejnou váhu jako 50 000 podpisů občanů ne-poslanců?,

když v Listině základních práv a svobod se píše:

Čl. 1

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Čl. 3

(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Může česká justice, zastoupená Ústavním soudem a Nejvyšším správním soudem, vysvětlit občanům – voličům, proč toleruje porušování zákona ze strany poslanců a senátorů, kteří podepsali kandidátní listiny více kandidátům, a Ministerstva vnitra, které tyto kandidátní listiny přijalo a zaregistrovalo, přestože je to v rozporu se zákonem?

Může česká justice, zastoupená Ústavním soudem a Nejvyšším správním soudem, vysvětlit občanům – voličům, proč porušuje svým rozhodnutím Listinu základních práv a svobod, když připouští nerovnost občanů podle jiného postavení (funkce) ve společnosti?

Občané, pojďme k prezidentským volbám, a ukažme všem mocichtivým kandidátům a jejich justičním pomahačům, koho skutečně chceme mít na Pražském Hradě!