Co přinesl český politický rok od ledna 2017 do ledna 2018?

Volby skončily, naděje trvá dál.

Tak by se dalo stručně shrnout posledních dvanáct měsíců české historie. Většina národa před rokem živila naději na lepší budoucnost, spojenou s parlamentními a prezidentskými volbami. Andrej Babiš se tři roky vymezoval proti způsobu vládnutí „tradičních“ politických stran a úspěšně navyšoval své předvolební preference. Potom se však jeho protivníci semkli a začal nelítostný boj. Připomeňme si nejdůležitější momenty: Schvalování a zavádění EET. Kauza korunové dluhopisy. Demise-nedemise vlády. Odvolání A. Babiše z vlády. Kauza Čapí hnízdo. Vydání A. Babiše k trestnímu stíhání. Schválení dohody CETA. Kauza lithium. Parlamentní volby. Sestavení menšinové vlády ANO, která nezískala důvěru parlamentu. Prezidentské volby a vítězství Miloše Zemana. Celý poslední rok v české politice se nesl ve znamení dvou hlavních cílů českého „deep state“: odstavit od moci Andreje Babiše a zamezit znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem.

V parlamentních volbách s se cíl nenaplnil – Andrej Babiš a jeho hnutí ANO suverénně vyhráli. Potom však A. Babiš zapomněl na nejdůležitější vzkaz voličů – že je potřeba realizovat změnu, na které byla postavena jeho kampaň a ke které doba i společnost dozrála. Místo toho, aby sestavil vládu s SPD a s podporou komunistů, převážily u něj zájmy jeho osobního impéria, začal koketovat s bývalými koaličními partnery (ČSSD a KDU-ČSL) a po prvním kole prezidentských voleb začal lavírovat směrem k případnému vítězi J. Drahošovi. Neuvědomil si, že se Zemanem padne i on a že ani případné předčasné parlamentní volby nemusí nutně znamenat jeho další vítězství v boji o vládní křesla. Lidé zklamaní nesplněnými sliby a nemožností bránit se proti zvůli Evropské komise a přílivu migrantů, roztříští své preference a výsledkem bude politický a společenský chaos. Vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách znamená nesplnění i druhého cíle protinárodních sil a jejich zahraničních podporovatelů a oživení naděje na pokračování procesu změn, nastartovaných v posledním roce. Staronový prezident zopakoval svůj slib, že dá Andreji Babišovi více času na sestavení nové vlády, ale s podmínkou, že tato vláda získá podporu parlamentu. Jestli bude koaliční nebo menšinová, nehraje roli. Takže se opět obloukem vracíme zpět k možnosti vlády ANO + SPD s tolerancí komunistů, případně „omlazené“ ČSSD, za kterou ovšem zůstává v poslaneckých lavicích řada starých „matadorů“ v čele.se Sobotkou, Zaorálkem, Hamáčkem a „Dvojitým“ Chovancem. Aby byly splněny všechny podmínky úspěšného pokračování politiky posilování českého státu nejen v rámci EU a současně i naplnění přání voličů na změnu ve smyslu ukončení vlády tradičních „demokratických stran“, posílení prvků přímé demokracie a upevnění postoje České republiky ohledně nelegálních migrantů, musí se prezident a nové síly v parlamentu spojit a bojovat společně pod vlajkou českých národních zájmů. Jejich (naši) odpůrci zdaleka nejsou poraženi a ani nesložili zbraně. Budou dál hledat záminky jak dosáhnout svých cílů, nebudou jim cizí žádné lsti a podrazy, ani nevynechají žádnou příležitost zvrátit situaci ve svůj prospěch. Proto musíme MY LIDÉ a voliči SVÝM politikům, které jsme si zvolili, důvěřovat a pomáhat.

Svým nezájmem o politiku (35% lidí k volbám nechodí), svou neinformovaností a nezájmem o dění kolem sebe (25% voličů se rozhoduje na poslední chvíli), svou neschopností správně vnímat a hodnotit realitu kolem sebe ( podléhání propagandě maistreamu a „tradičních“ politických stran)¨a také svou pohodlností – pro mnoho lidí jsou důležitější slevové akce v supermarketech a e-shopech než sledování politické a ekonomické situace – jsme v prezidentských volbách málem přispěli k vítězství svých protivníků: profláknutých elit, eurobyrokratů, válečných jestřábů, z ciziny placených neziskovek.a propagandistů falešných vizí všeho druhu. Jak to dokážeme? Bude to běh na dlouhou trať. MY LIDÉ musíme změnit svůj přístup k politice a dění kolem sebe. Musíme zmobilizovat své síly, odhodit vzájemnou řevnivost kvůli prkotinám a spojit se do silného proudu bojujícího za změnu systému fungování a řízení společnosti. Musíme se opřít o ty, kdo ty změny připravují, kdo je umí vysvětlit, prezentovat a realizovat. Jsou to alternativní politické strany a hnutí, nestraničtí odborníci všeho druhu a alternativní média. Jeden každý z nás je musí číst, sledovat a informace z nich šířit dál. Kdo má myšlenku, nápad a ví, jak ho realizovat, musí se aktivně zapojit do politiky nebo aspoň do médií. Naši protivníci z českého „deep state“ a jeho pátá kolona dosud ovládají politiku, ekonomiku, státní správu i většinu médií. Máme necelé čtyři roky na to, abychom dokončili obrat situace v náš prospěch, protože ty příští volby – parlamentní i prezidentské – mohou a musí završit úsilí o demokratizaci a lepší budoucnost této země a jejích obyvatel..