Motto: Kde končí řád a pořádek, začíná demokracie.

Je po prezidentských volbách, emoce části voličů opadly, ale jistě nezapadly. Budou se projevovat dál.

V tomto povolebním tranzu jsem bez emocí kontaktoval několik příznivců a voličů z řad protikandidáta - tj. prof. Jiřího Drahoše s otázkou proč jej volili? Nechají se rozdělit přibližně do čtyř skupin:

Jsou svou podstatou liberálně laděni- jsou to převážně mladší lidé v rozletu vč. sluníčkářů a LGBT, kteří nechtějí být ničím omezováni
Jsou to příznivci a členové „pražské kavárny“, umělci, novináři, herci, … kterým vyhovuje liberální prostředí,
Jsou to pochybní zbohatlíci, vrcholoví politici, napojení na státní a stranické penězovody, manažeři zahraničních společností, částečně i restituenti, spekulanti všeho druhu, …., kteří jsou egoistického smýšlení a parazitují na současném liberálním systému. V tomto výčtu zcela pomíjím jejich stranické zařazení, ale i to tu hraje svoji roli.
Lidé s iracionálním postojem k EU, Bruselu a imigraci.

Ač i já mám výhrady k některým netaktickým krokům a výrokům Ing. Miloše Zemana, nelze mu upřít jeho koncepčnost, ekonomické myšlení orientované významně ku prospěchu našeho státu, principiální přístup ke společenskému hodnotovému žebříčku, výraznost jeho osoby a to nikoliv jen vizuální.

Přesným opakem je prof. Jiří Drahoš. Ekonomikou nepolíbený, k EU a Bruselu servilní, (ač v poslední době ubral) tak vítač, hodnotově beztvarý, ovlivnitelný a řízený kapitálem. A k tomu - dle dnešních měřítek „ liberál“. Prostě - kam vítr, tam plášť. S odvoláním na motto v záhlaví- pro mě nepřijatelný.

Je proto zřejmé, že si tyto skutečnosti resp. charakteristiky obou kandidátů vědomně či podvědomně uvědomili voliči z obou táborů. Disproporce ve výsledku voleb v tomto směru vznikla v Libereckém a Královéhradeckém kraji pravděpodobně výjezdem Pražáků do hor v době voleb. Byl jsem vždy přesvědčen o tom, že občané Prahy a velkých měst jsou nositelem pokrokových myšlenek, ale to co dnes udělal mamon s jejich myšlením, je na pováženou. Přičemž 10% naší české populace žije na hranici bídy, 30% se životním minimem. 1% obyvatel světa vlastní 50% majetku. 1% obyvatel světa užívá 80% jeho HDP.

Jak je zřejmé, nastolená společenská a finanční nerovnoměrnost je korozí sociálních vazeb společnosti ústící do politické diferenciace voličů. Nelze se proto divit výsledkům voleb.

Je to i podstata i naší rozdělené společnosti !